Ing. Jan Tomáš
TECHSEAL s.r.o.
V článku jsou popsány vize a myšlenky, které by měly posunout pohled (z hlediska bezpečnosti a spolehlivosti procesních a energetických zařízení) na správnou konstrukci a instalaci zařízení, tak i vhodný provoz s náležitou údržbou (např. bez netěsností s veškerými částmi způsobilými k jejich provozu). Program mechanické integrity bere v úvahu revize a zkoušky tlakového zařízení využívajíce postupy, které jsou uznávané a obecně přijímané jako správný stav techniky (RAGAGEP) a měla by být také zvážena vhodnost použití nově vyrobeného zařízení. Dokumentované postupy by měly být ustanoveny a zavedeny do praxe, dále pak pracovníci zajišťující integritu výrobního zařízení odpovídajícím způsobem proškoleni. Termín mechanické integrity je často spojován v souvislosti prevence ztráty kontejnmentu. Ve Spojených státech nařízení OSHA 1910.119 vyžaduje mechanickou integritu tlakových zařízení v souvislosti s jeho správnou správou jako vhodnou prevenci nebo minimalizaci následků katastrofických úniků toxických, reaktivních, hořlavých nebo výbušných chemikálií.
V průmyslu 21. století (procesním, energetickém nebo obecně ve strojírenství i v dalších příbuzných oborech) je pojem „nové technologie“ zpravidla propojen s náročnějšími technologickými podmínkami. Většinou se jedná o vyšší provozní teploty a tlaky, obecně náročnější provozní podmínky pro stroje, nástroje, zařízení, aparáty, potrubí, člověka nevyjímaje. V neposlední řadě se jedná také o používání nových technologických médií či výrobu nových látek, které požaduje navazující – odběratelský průmysl. Náročnější provozní podmínky a používané látky jsou potenciálním zdrojem rizika. Poučením z havárií v minulosti je vyžadován přísnější přístup k tlakovým zařízením.
(Pevnost + Těsnost = Bezpečnost) + Systematičnost = Mechanická Integrita
Provozovatelům stále chybí systematicky vedené informace a přehled o tom, co v tlakových zařízeních kde kdo nainstaloval či měnil a s tím i související technické podklady, přitom:
- rostou výrobní kapacity linek (náklady na zařízení s dvojnásobnou kapacitou vzrostou méně než dvojnásobně
- intenzifikují se výrobní pochody (náročnější podmínky)
- prodlužující se nepřetržitost výroby (s delším obdobím mezi plánovanými odstávkami)
- integrace procesů (vzájemná provázanost procesů)
Výše uvedené trendy vývoje byly v určitém vývojovém stadiu přerušeny několika závažnými průmyslovými haváriemi, objevily se jisté pochybnosti o správnosti nastoupené vývojové cesty a metodách zajišťování bezpečnosti technických zařízení. Zde je přehled jednotlivých vývojových stupňů:
- etapa „okrajového“ zájmu o bezpečnost = přístup 20. století tzv. oprava po poruše
- etapa „zvýšeného“ zájmu o bezpečnost = konec 20. století tzv. bezpečnost především
- etapa „ekonomicky přijatelné“ bezpečnosti = začátek 21. století
Od roku 1950 bylo dosaženo významného pokroku v rozvoji bezpečnosti chemických výrobních procesů. V současnosti je bezpečnost považována za důležitou vlastnost výrobních technologií a bezpečnostní inženýrství se rozvinulo ve vědeckou disciplínu, která zahrnuje mnoho složitých teorií i praktických poznatků. Pojem bezpečnost v původním významu znamená prevenci pracovních úrazů. Proto je postupně nahrazován pojmem :
- „Loss Prevention“ – předcházení ztrátám
Složitější procesy však vyžadují složitější postupy pro zajištění bezpečnosti. H. H. Fawcett prohlásil: „Vědět znamená přežít, ingorovat znamená říkat si o zničení.“
Tlaková zařízení by neměla být údržbou nebo montáží, vědomě či nevědomě poškozována z důvodu úspory času opravy!
Vzhledem k tomu, že počáteční provádění kontrol v rámci toho, co se kdysi nazývalo programem ověřování jakosti (PQV) bylo finančně natolik náročné, že to v konečném důsledku znamenalo realizaci minimálního počtu kontrol. Dobře zamýšlený program se tak utápěl vlastní vahou a stěží dosahoval požadovaných bezpečnostních výsledků.
Díky tomuto úsilí upustila výše zmíněná organizace od uskutečňování finančně velmi náročných a zdlouhavých inspekcí a místo toho se zaměřila na provádění krátkých a rychlých auditů.
Závěrem
Je samozřejmé, že pokud pracujete v podniku, kterého se netýká nic ze směrnice 82/501/EEC (Seveso I) z roku 1982, směrnice 96/82/EC z roku 1996 (Seveso II), upravené v roce 2003 jako směrnice 2003/105/EC a z roku 2012 směrnice 2012/18/EU (Seveso III), pak nejste vystaveni nebezpečí při zpracování chemických látek.
Pokud máte zavedenou PSM ve vaší organizaci a myslíte si, že jde pouze o bezpečnostní program, pak děláte chybu.
Z výše uvedeného vyplývá, že ohledně procesní bezpečnosti se většina programu MI z podstatné části soustředí na technické zabezpečení a údržbu tlakových zařízení.
Použitá literatura:
[1] Reuben Laurel, Siemens Process Safety Consulting, MECHANICAL INTEGRITY AUDIT, 2016
https://inspectioneering.com/webinars/auditing-my-mechanical-integrity-program
[2] TÜV Rheinland Group, Mechanical Integrity Services
[3] John Ross, Marshall Institute, Dát smysl procesní bezpečnosti, 2013
http://udrzbapodniku.cz/hlavni-menu/artykuly/artykul/article/dat-smysl-procesni-bezpecnosti/
[4] Směrnice EU, European Chemical Industry Council, Procesní bezpečnost a SEVESO
http://www.cefic.org/Policy-Centre/Environment–health/Seveso/
